Startech
Na Zemi i ve vesmíru
„Ten stroj jede už bezmála 25 let na dvě směny bez závažnějších problémů“ konstatuje Miloš Šildberger a s úsměvem dodává: „Servisákům od Mazaku vždyky říkám ať se snaží ať ho udrží při životě co nejdéle, protože je to pro firmu Mazak ta nejepší reklama“
„Dnes máme 42 špičkových CNC strojů a z nich 39 jsou Mazak “ říká Jan Šildberger
Reportáž: Hana Janišová, Rosice u Brna
Tisíce metrů čtverečních, bezmála 200 zaměstnanců a roční obrat 250 milionů Kč. Tak v kostce vypadají čísla výhradně české, soukromé společnosti Startech. Její výrobní haly a další prostory najdeme ve dvou obcích poblíž Brna – v Říčanech a Rosicích. Společnost se mimo jiné zabývá přesným obráběním prakticky všech myslitelných materiálů pomocí nejmodernějších CNC technologií. To logicky znamená, že v rámci zdejšího – vskutku úctyhodného – strojního parku hrají hlavní roli stroje značky Mazak.
„Prvopočátky naší firmy se datují zhruba do roku 1947, kdy si můj děda koupil tady v Říčanech vyhořelou stodolu, opravil ji a začal tam s drobným podnikáním, jako byly zámečnické práce, lehké obrábění a podobně,“ vypráví Jan Šildberger, jednatel společnosti, a dodává: „Nakonec měl, tuším, pět zaměstnanců a až do roku 1963 přežil znárodňování, i když, jak říkal, byly to krušné časy – stát mu nejrůznějšími způsoby komplikoval život. V třiašedesátém mu ale podnik nakonec znárodnil. Firmu převzal Výzkumný ústav geologického inženýrství. V roce 1990, v rámci restitucí, dostal děda svou bývalou dílnu zpět, ovšem ve značně dezolátním stavu. Restituaci však bral jako velkou satisfakci a tak, i když mu v té době bylo 70 let, se rozhodl firmu obnovit. Můj táta musel opustit své vysněné místo projektanta elektroniky, protože si jej žádala rodinná firma …“
Otec a syn začali společně podnikat pod názvem STŠ Strojírna Šildberger. Obnovovali to, co zbylo, rekonstruovali zdevastované interiéry, postupně dokupovali vybavení. Pomalu se jim začínalo dařit. Posléze, zhruba v roce 1993, se seznámili s vlastníky firmy Aveko Servomotory. „Začali jsme pro ně vyrábět komponenty servomotorů,“ říká Ing. Miloš Šildberger, syn zakladatele firmy. „Spolupráce nabírala takové obrátky, že v roce 1996 jsme se rozhodli spojit s Avek’em – dnes naší sesterskou firmou – síly a založit společnou firmu Startech. V podstatě jsme přestali dělat veškeré jiné zakázky pro ostatní firmy a začali jsme vyrábět jen komponenty servomotorů.“
Čtvrt století bez odpočinku
V té době také došlo na první velké investice do moderního vybavení, k němuž neodmyslitelně patřil i první ze současné úctyhodné sbírky téže značky – Mazak Quick Turn. „Ten stroj jede už bezmála 25 let na dvě směny bez závažnějších problémů,“ konstatuje Miloš Šildberger a s úsměvem dodává: „Servisákům od Mazaku vždycky říkám, ať se snaží, ať ho udrží při životě co nejdéle, protože je to pro firmu Mazak ta nejlepší reklama.“
Zatímco do té doby ve Startechu obráběli na klasických strojích, od poloviny 90. let se zde začali věnovat především CNC obrábění. Kolem roku 2000 nastal další zlom. Firma svoji kapacitu předběhla výrobu servomotorů, proto se její vedení rozhodlo začít nabízet své kapacity – strojní a lidské – i zákazníkům z jiných oborů. A měli úspěch. Dnes činí servomotory (výroba v Říčanech) přibližně 30 % obratu a zakázkové obrábění (výroba v nové hale v Rosicích) 70 %.
A jaký mají úkol konkrétně stroje Mazak?
„V elektronové mikroskopii se uplatní například Mazak Variaxis i800, konkrétně v rámci výroby těla mikroskopu,“ vysvětluje Miloš Šildberger. „To je komora, ve které se nachází zkoumaný vzorek a je tam vakuum. Dalším dílem je tzv. elektronové dělo, jež střílí do toho vzorku, který ovládá manipulátor vzorku. Což je šestisový stoleček, jenž pomocí servomotoru vzorkem pohybuje a polohuje jej. Do nedávna jsme vyráběli jednotlivé komponenty manipulátorů, ale nyní už jsme měli první dvě zakázky, kde díky tomu, že k našim činnostem patří i montáže v čistém prostředí, jsme manipulátory složili a testovali.“
Maximum automatizace
Vedení firmy se výrobu, ačkoliv malosériovou až kusovou, snaží maximálně automatizovat. To se daří mimo jiné i pomocí propojení robota značky Erowa se stroji Mazak. Oproti automatizaci sériové výroby musí v tomto případě systém umět identifikovat obrobek, který je do stroje vkládán. To je zde řešeno pomocí čteček čipů, které robotický systém při vkládání obrobku načte, aby následně mohl načíst správný CNC program, a na jeho základě produkt správně obrobit. „Aby zařízení dokázalo jet v plném automatickém režimu – třeba i v noci, bezobslužně – musíme hlídat i různé životnosti nástrojů a podobné fak-tory,“ říká Miloš Šildberger.
„Velký podíl na realizaci naší výroby mají horizontky,“ doplňuje jej jeho otec. „Máme dva velké horizontální stroje Mazak HCN (6000-II a 6800), přičemž nás neustále udivuje jejich tuhost – nástroje o průměru 100 mm dokážou zajet do kusu železa jako do másla. Zajímavá technologie. Horizontální stroje jsou využívány jednak na produktivní obrábění, ale samozřejmě s přesným výstupem, kde pak proběhne dokončení třeba na pětiosém stroji.“
